Výběr letadla

V polovině roku 2016 jsme začali přemýšlet o upgradu ze Sebartu 50E na něco většího. Základní požadavky byly – jiná firma než Sebart (pro porovnání), elektrika a velikost do/okolo 2 metrů, aby se model dal převážet v autě bez větších komplikací a zároveň se dal rozumně osadit elektropohonem. V úvahu tedy připadaly prakticky 2 typy modelů – Thunder 3D od Krilla, nebo něco od Extreme flight. Thunder 3D se na bazaru objevuje vcelku často s cenovkou okolo 25-30 tisíc za kompletní létaný model. Modely jsou však většinou z roku 2009, kdy se Thunder začal vyrábět a myslelo se, že se nová kategorie F6A uchytí. To se však nepodařilo a tyto modely (původně špičkových pilotů – Mikeska, Hofman, Pasáček atd.) kolují po České republice a jejich majitelé se postupně mění. Po 5-6 sezónách jsou však dost olétané a různě předělávané. Druhá možnost byl model MXS-EXP 76″ od Extreme flight. Musím říct, že letový projev MXS mi přijde zajímavější než u Thundera. Filozofie obou letadel je dost rozdílná a nelze je úplně srovnávat. MXS je o 10 cm větší, má vyšší hmotnost a na 12S bude zřejmě dost akční, zatímco Thunder s AXI 5325 a 6S je vzhledem k jeho hmotnosti (lehce pod 5 kg) tak na hraně. MXS se však oproti Thunderu na bazaru prakticky nevyskytuje (navíc pokud máte zájem o 12S). Na řadu přicházela koupě nového modelu. U MXS(na 12S) se cena kompletu s jednou sadou aku pohybuje okolo 50 tisíc. U Thundera(na 6S) to je dost podobně – sice je model asi o 8 tisíc dražší, ale Thunder má jen jedno servo na výškovku a stačí pouze jedna 6S 4000 mAh takže nemusíte kupovat 2x 6S 4000 mAh jako tomu je u MXS.

Nakonec se v září 2016 objevila 1,5 roku stará Extra 300 70″ od Extreme flight s cca 150 starty. Kompletně vybavená s 4 akupacky (2x Gens Ace, 2x Turnigy), HV digi serva a AXI 5325/16 ve velmi slušném stavu. Model sice má „jen“ 1780 mm, ale je to ideální příležitost vyzkoušet si letadlo od Extreme flight.

Po zakoupení modelu jsme provedli kompletní rozborku sborku. Vyndání a kontrola všech komponentů, nahrazení starých (trochu rezavých) šroubků za nové, výměna kulových čepů, vyměna prodlužovacích kabelů k servům. Výměna zadních táhel na výškovku za delší – původní táhla byla dost krátká a kulové čepy byly našroubovány jen asi na 2 mm táhla. Kontrola naprasklého (neoriginálního) podvozku (pouze estetická záležitost, na funkci nemá vliv), sundání bačkor z podvozku (nebudu je používat, protože převážně létám na trávě a podle mého názoru je to spíš designová věc, než praktická – zbytečná hmotnost – 70 g) a výměna hřídelí kol. Výměna silových konektorů v letadle a na bateriích. Úprava délky pák na servech od výškovky.

Při vyndání komponentů z letadla jsem ze zvědavosti zvážil jednotlivé části letadla. Hmotnosti jsou bez veškerého vybavení a táhel.

Letadlo jsme během září a začátku října smontovali zase dohromady. Vyměnili jsme mechová kola za kola ze Sebartky – kola Kavan, 76 mm (á 24,5 g), protože na létání na trávě se nám ta mechová moc nezamlouvala. Přijímačové baterie jsme použili starší 2S 2600 mAh, které nám doma ležely z předchozích sezón z lodí. Letadlo jsme vyvážili a začalo čekání na lepší počasí.

Zálet

V neděli 9. 10. 2016 proběhl zálet na letišti u Kvasin. Bezvětří, vcelku příjemná teplota, bohužel však byla lehká mlha a letadlo nebylo úplně 100% čitelné. Na létání kolem sebe bez větších blbostí to nicméně bohatě stačilo.

Zálet proběhl naprosto v klidu. Jen jsem trochu dotrimoval, aby letadlo letělo zcela rovně, a bylo hotovo. První let jsem poletoval kolem bez velkých figur. Výhodou u vyzkoušeného letadla od renomované firmy je, že se zálet omezí prakticky jen na dotrimování. Žádné velké zkoušky pádových rychlostí, pádů do vývrtek apod. nejsou potřeba, protože je letadlo nezáludné.

Letadlo je zase o třídu výš než předchozí Sebart 50E. Autorotační prvky jsou o hodně jednodušší, letadlo se v nich cítí opravdu dobře. Do prvků se mu chce a rádo tam taky zůstává. Z prvku se dostanete, až když mu dáte příslušný pokyn kontra výchylkami. Není to tedy tak, že by letadlo třeba po dvou otáčkách samo z prvku vyběhlo, protože by vytratilo všechnu energii. Letadlo se točí kolem všech os stejně dobře. Když rotuje ve všech osách, vypadá to, jako by se točilo kolem jednoho bodu. Pro mě dost nezvyklé, ale naprosto úžasné! U předchozího letadla mi vždycky přišlo, že je jedna výraznější osa, kterou se dá daný prvek proložit, a kolem ní letadlo rotuje a není možnost tuto osu výrazně změnit. Tady žádná výrazná osa neexistuje. Jednoduše řečeno, letadlu je úplně jedno jakým směrem se otáčí, všude se mu líbí.

Zkoušel jsem lety s i bez SFG generátorů a zase se mi potvrdilo, že s nimi mi to vyhovuje více. Větší účinnost křidélek, která jsou rychlejší a mají lepší odezvu na knipl, větší jistota v nožových letech a dosažení nižších rychlostí nožového letu.

Vis je také úplně jiná záležitost než u Sebartu. Naprosto čitelný, předvídatelný vis, dostatečná výchylka křidélek, která přetlačí i kroutící moment motoru. Již při prvních letech jsem si troufnul viset cca 1 m směrovkou od země.

Jediný problém, který se zatím objevil, byl podvozek. Při přistání a dosednutí jsem vůbec nemohl přitáhnout výškovku. Když jsem to udělal, ocas letadla se s postupným vytrácením rychlosti začal odrážet od země zpátky do vzduchu, čímž se v těchto kyvech dostávala vrtule čím dál tím blíž k zemi. Když se podíváte na fotky Extry, tak má oproti jiným letadlům podvozek nezvykle blízko u křídla. To znamená, že je méně stabilní. Navíc je podvozek vcelku nízký, a když Extra stojí klidně na všech 3 kolech, je vrtule pouze 10 cm od země. Tato vzdálenost se pochopitelně ještě zmenší, když se ocas zvedne při startu. Proto jsme se rozhodli vyměnit podvozek za delší a s větším rozchodem, který pomůže příčné stabilitě při přistávání na asfalt za zhoršených povětrnostních podmínek (např. boční vítr). Navíc bychom rádi koupili větší kola, aby se zlepšila i průchodnost vyšší trávou. Bohužel jsme zatím na žádná lehká ve velikosti 80-90 mm nenarazili, tak uvidíme.

Další úpravy – podvozek, přijímačovky, kužel, kola, vypínač

Vyměnili jsme podvozek za delší a širší – carbonový z Hobbykingu. Reálná hmotnost nového podvozku je 112 g (oproti 90 g, který tam byl předtím). Středová část je mnohem pevnější (tam kde je přichycen k trupu) – tzn. neprohýbá se, jako se prohýbal předchozí, který na Extře byl od předchozího majitele. Kvůli tomu, že je podvozek delší, jsme místo 4x M3 šroubů, kterými byl přidělán k trupu, dali 4x M4 šrouby. Kola zatím zůstávají stejná – Kavan 76 mm.

Dokoupili jsme i přijímačové baterie. Zvolili jsme Turnigy 2S 1800 mAh receiver pack, které mají při své hmotnosti vyšší kapacitu než běžné více Céčkové akumulátory. Hmotnost této sady po odpájení jedné sady kabelů s konektorem (z baterií vycházely jak silové kabely, tak balanční konektor(obojí jsme ponechali) a ještě navíc další kabely s konektorem do přijímače(ty jsme odstranili)) je 84,6 g.

Dále jsme vyměnili kužel. Původní plastový žlutý kužel vážil 54 g, takže jsme hledali lehčí alternativu. Nakonec jsme narazili na výbornou hmotnost u kuželu na F3A na Hobbykingu. Jak si můžete všimnout na obrázku na HK, kužel přijde bez předřezaných otvorů pro vrtuli. Podle původního kuželu jsme si přibližně přes kus papíru obkreslili tvar, který zde byl vyřezán. Následně jsme tvar přenesli na malířskou lepenku a přilepili na nový kužel. Protože je PT vrtule dost hluboká, nevešel se nám daný tvar mezi 2 šroubky po obvodu. Museli jsme tedy jeden šroubek vynechat, vrtuli umístit místo něj a v duralovém spodku uříznout jednu z paciček. Dremelkou jsme tvar vyřezali nahrubo a následně doladili pilníkem přesně podle vrtule. Celý kužel nakonec váží pouhých 19,1 g (z toho 1,0 g šroubky po obvodu; 6,3 g carbonová skořepina kuželu; 11,8 g duralový spodek). Docílili jsme tak lepšího rozložení hmotnosti v letadle. Ubráním 30 g na kuželu nám dává možnost posunout přijímačové baterie (které dosud byly hodně za těžištěm) blíž k těžišti letadla.

Po kuželu následovala vyměnit kola za větší. V Čechách jsme nenašli vhodnou alternativu. Pelikán sice dováží mechová kola, která by hmotností vyhovovala, ale kvůli malému plastovému středu a velké výšce pěnové „pneumatiky“ jsou na 5 kg letadlo dost měkká. Proto jsme na zkoušku objednali pěnová kola o průměru 83 mm a 90 mm z Hobbykingu. Hmotnost je, jak u kol průměru 83 mm, tak i 90 mm, 24,5 g. Pěna na povrchu kol není pórovitá jako u klasických mechových kol. Materiál je vstříknutý do formy a tudíž je kolo hladké. Létám na krátce střižené trávě a na letadle používám zatím ty menší (83 mm). Po 30 startech jsou kola stále v dobrém stavu, problém při přistání jsem žádný nezaznamenal a kola mi vyhovují. 

Dále jsme se rozhodli zabudovat do letadla elektronický vypínač. Rozpojovat po každém letu konektor XT30 na kabelech 1,5 mm² nebylo úplně ideální. Mohlo by se stát, že se vedení po pár měsících používání přežvýká. Proto jsme zvolili nejjednodušší produkt, který PowerBox Systems nabízí – SmartSwitch. Zapínání a vypínání je vyřešeno velmi důmyslně. Nejdříve musíte tlačítko podržet 2 sekundy, dioda na vypínači se rozsvítí oranžově a poté musíte tlačítko pustit a hned znovu krátce zmáčknout, čímž potvrdíte, že chcete letadlo opravdu zapnout. Tím předejdete nechtěným zapnutím celé elektroniky. Proces vypínání probíhá identicky. Vypínač má v sobě i hrubou signalizaci stavu napětí akumulátoru – zelená, oranžová, červená barva diody. Zabudováním do letadla jsme přidali 15 g k celkové hmotnosti, avšak při zvýšení spolehlivosti a klidu v duši.

Letová hmotnost letadla by se už neměla výrazně měnit, protože momentálně neplánujeme něco na letadle výrazně předělávat. Nyní má Extra s veškerými komponenty připravená ke vzletu 4690 g (bez SFG) a 4740 g (s SFG).

Článek byl vytvořen v září 2016. Poslední změna 16.7.2018.